|
|
Iontový kanál TRPV1 a jeho role v dendritických buňkách a makrofázích
Trnková, Nella ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vlachová, Viktorie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá TRPV1 kanálem a jeho rolí v buňkách přirozeného imunitního systému, zejména dendritických buňkách a makrofázích. TRPV1 je membránový iontový kanál, který je aktivován jak na základě fyzikálních stimulů v podobě pH a teploty, tak i pomocí látek ze skupiny vaniloidů. Nejvýznamnější z nich je kapsaicin. Aktivace TRPV1 kanálu má několik účinků na různé typy buněk. Bakalářská práce dochází na základě literární rešerše k závěru, že TRPV1 kanál vede dendritické buňky spíše k protizánětlivému účinku. U makrofágů však existují důkazy pro protizánětlivou i prozánětlivou odpověď a role TRPV1 není jasná. Pro pochopení přesných mechanismů modulace imunitní odpovědi a objasnění role TRPV1 kanálu je tak zapotřebí dalšího výzkumu. Klíčová slova: iontové kanály, TRPV1, kapsaicin, dendritické buňky, makrofágy
|
|
|
Časná fáze imunity v kůži proti leishmaniím
Máčalíková, Bára ; Leštinová, Tereza (vedoucí práce) ; Kolářová, Iva (oponent)
Leishmanie jsou parazitičtí prvoci způsobující onemocnění zvané leishmanióza, která postihuje především savce. V průběhu evoluce se leishmanie adaptovaly na hostitelský imunitní systém, který umí do jisté míry využívat ve svůj prospěch. Tato bakalářská práce pojednává o vztahu leishmanií s časnými imunitními složkami v kůži hostitele a schopnosti parazita inhibovat mikrobicidní aktivity buněk. Infekce počíná inokulací infekčních promastigotů do savčího hostitele a než se leishmanie dostanou do své cílové buňky, interagují v kůži zejména s komplementem, keratinocyty, fibroblasty, eosinofily, neutrofily, mastocyty a dendritickými buňkami. Porozumění vzájemným interakcím mezi hostitelem a parazitem je nezbytné pro vývoj vakcíny a léčbu leishmaniózy. Klíčová slova: leishmanie, kůže, časná imunita, komplement, keratinocyty, fibroblasty, eosinofily, neutrofily, mastocyty, dendritické buňky
|
|
|
Vliv časného postnatálního podávání probiotické bakterie Escherichia coli O83:K24:H31 na proporční a funkční vlastnosti vybraných buněčných populací
Věcek, Jan ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Funda, David (oponent)
Hygienická hypotéza naznačuje, že expozice mikroorganismům v časném období po porodu je zásadní pro správný vývoj imunitního systému a může předejít vzniku alergií a autoimunitních onemocnění. Probiotika, živé mikroorganismy s pozitivním efektem na lidské zdraví, můžou být bezpečným způsobem jak podpořit správný vývoj imunitního systému. Bylo prokázáno, že časné postnatální podání probiotického kmene Escherichia coli O83:K24:H31 (EcO83) snižuje incidenci alergií v pozdějším věku. S cílem identifikovat imunomodulační vlastnosti EcO83 jsme provedli bioinformatickou analýzu jejího genomu a porovnali jsme ho s genomy dvou dalších kmenů, E. coli Nissle a E. coli K12. Identifikovali jsme unikátní geny v genomu EcO83, které se podílejí na metabolismu propionátu a galaktózy. Stejně tak jsme našli geny zvyšující schopnost EcO83 přežít v gastrointestinálním traktu. Dále jsme EcO83 transformovali geny pro luciferázu. Pomocí detekce bioluminescence jsme zjistili, že EcO83 dokáže efektivně kolonizovat gastrointestinální trakt novorozené myši, ale nikoli dospělého jedince. Další analýza myší kolonizovaných EcO83 ukázala, že podání EcO83 zvyšuje expresi genů podílejících se na formaci těsných spojů v ileu. Podání EcO83 zvyšuje taktéž přítomnost kostimulačních molekul na povrchu dendritických buněk v...
|
|
|
Mechanismy prezentace antigenu v etiopatogenezi celiakie.
Hudec, Michael ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent) ; Slavčev, Antonij (oponent)
1 ABSTRAKT Celiakie (CeD) je chronické autoimunitní onemocnění, které se rozvíjí jako odpověď imunitního systému na přítomnost lepku (glutenu) v tenkém střevě. CeD se projevuje nejen klasickými střevními příznaky: bolest břicha, obstipace nebo diarrhea, ale i celkovými méně běžnými příznaky: anémie, osteoporóza, psychiatrické poruchy či poruchy menstruačního cyklu. HLA rizikové alely predisponující ke vzniku celiakie jsou HLA-DQ2 (DQA1*05:01 / DQB1*02:01) a HLA-DQ8 (DQA1*03:01 / DQB1*03:02). Další polymorfismy asociované s celiakií ležící mimo HLA lokus (6p21.3) se nacházejí v oblastech 5q32 a 19p13, avšak s neobjasněnou souvislostí s rozvojem CeD. Glykoproteiny HLA II. třídy jsou exprimovány na buňkách prezentujících antigen (APC), mezi které patří dendritické buňky, makrofágy a B lymfocyty. Jedním z několika možných prekurzorů dendritických buněk jsou monocyty, které cirkulují v krevním řečišti. Odchylky ve frekvenci intermediárních monocytů jsou přímo asociovány s autoimunitními onemocněními, jako jsou Crohnova choroba či revmatoidní artritida. Je známo, že monocyty pacientů s CeD reagují na přítomnost glutenu prozánětlivě. Z toho lze vyvodit, že v případě CeD vzniká odpověď na gluten dříve, než aktivací T lymfocytů specifických na gluten. Konvenční způsob přímé interakce imunitních buněk je dnes...
|
|
|
Příprava a charakterizace cílených mRNA/DNA transfekčních nanovektorů
Horák, Tomáš ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Skopalík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá genetickým inženýrstvím, zejména transfekcí DNA do MSC (Mesenchymal stromal cells) a dendritických buněk. Pro vnesení vektoru do buněk byly odzkoušeny jak lipoplexy, tak kovové magnetické nanočástice. Zkoumání bylo zaměřeno na nalezení účinnějších metod transfekce. Dle analýzy na MADLS a gelové elektroforéze byly zjištěny aspekty hrající důležitou roli při konjugaci a následné transfekci. Konjugace nastává již po 4 minutách, jak dokládá nárůst zeta-potenciálu, avšak pro dosáhnutí plné konjugace je potřeba inkubovat vzorek 20 min. Při neúplné konjugaci na železité nanočástice docházelo k výskytu silných interakcí nosič-nosič, a tím tvoření nežádoucích slepenců. Enkapsulace do lipozómů s kationickou úpravou povrchu proběhla bez komplikací. Úspěšnost exprese proteinu značeného GFP po transfekci těmito metodami byla vyčíslena na 95%, resp. 91%. Tento výsledek je připisován malé cytotoxicitě. Komerční otestované kity na dendritických buňkách však měli úspěšnost pod 5% s vysokou cytotoxicitou.
|
|
|
Příprava a charakterizace cílených mRNA/DNA transfekčních nanovektorů
Horák, Tomáš ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Skopalík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá genetickým inženýrstvím, zejména transfekcí DNA do MSC (Mesenchymal stromal cells) a dendritických buněk. Pro vnesení vektoru do buněk byly odzkoušeny jak lipoplexy, tak kovové magnetické nanočástice. Zkoumání bylo zaměřeno na nalezení účinnějších metod transfekce. Dle analýzy na MADLS a gelové elektroforéze byly zjištěny aspekty hrající důležitou roli při konjugaci a následné transfekci. Konjugace nastává již po 4 minutách, jak dokládá nárůst zeta-potenciálu, avšak pro dosáhnutí plné konjugace je potřeba inkubovat vzorek 20 min. Při neúplné konjugaci na železité nanočástice docházelo k výskytu silných interakcí nosič-nosič, a tím tvoření nežádoucích slepenců. Enkapsulace do lipozómů s kationickou úpravou povrchu proběhla bez komplikací. Úspěšnost exprese proteinu značeného GFP po transfekci těmito metodami byla vyčíslena na 95%, resp. 91%. Tento výsledek je připisován malé cytotoxicitě. Komerční otestované kity na dendritických buňkách však měli úspěšnost pod 5% s vysokou cytotoxicitou.
|
|
| |
|
|
Mechanisms underlying subversion of host immunity by Bordetella pertussis
Klímová, Nela ; Bumba, Ladislav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Filipp, Dominik (oponent)
Bordetella pertussis, původce černého kašle (známého také jako dávivý kašel nebo pertuse), je gramnegativní respirační patogen, adaptovaný na člověka. Tato bakterie produkuje řadu faktorů virulence, z nichž adenylátcyklázový toxin (ACT) a pertusový toxin (PT) hrají významnou roli při manipulaci s imunitní odpovědí hostitele v raném katarálním stádiu infekce. Ačkoli oba toxiny uplatňují svou cytotoxickou aktivitu zvyšováním hladiny cAMP uvnitř buněk, liší se od sebe navzájem svou strukturou, mechanismem sekrece i způsobem intoxikace buněk, stejně tak jako svou schopností modulovat hostitelovu adaptivní imunitní odpověď. Cílem této práce bylo definovat vztah mezi strukturou a funkcí ACT, určující mechanismus sekrece ACT sekrečním systémem typu I (T1SS), a dále rozklíčovat imunomodulační vlastnosti ACT a PT v průběhu infekce bakterií B. pertussis. Integrací různých strukturně-biologických přístupů bylo odhaleno, že RTX doména ACT sestává ze souvislého uskupení pěti β-šroubovicových bloků s navázanými Ca2+ ionty, jejichž skládáním během sekrece se vytváří vnitromolekulová Brownovská západka, zabraňující zpětnému vklouznutí sekretovaného polypeptidu do sekrečního kanálu T1SS. Tímto se urychluje sekrece ACT z bakteriálních buněk pomocí směrovaného mechanismu "vytlačování-západka". Experimentální infekce...
|
|
|
In vitro modulace imunitních buněk pro adoptivní buněčnou imunoterapii nádorových onemocnění
Kalkušová, Kateřina ; Smrž, Daniel (vedoucí práce) ; Kverka, Miloslav (oponent)
Nádorová onemocnění jsou jednou z hlavních příčin úmrtí ve vyspělých zemích. Tradiční léčba je založena na chirurgickém odstranění nádoru, radioterapii a chemoterapii. V poslední době přibývají nové možnosti terapie, mezi které patří i imunoterapie. Imunoterapie nádorů je nepochybně velmi perspektivní variantou léčby, která v posledních několika dekádách zažila mnohé úspěchy. Nicméně stále existuje řada pacientů, která na dnešní imunoterapeutické ocnění je adoptivní buněčná imunoterapie využívající připravené imunitní buňky účastnící se boje proti Většina výzkumu se soustředí na využití T buněk, ačkoliv se pozornost upíná i na jiné buněčné typy, mezi které patří i dendritické buňky. Právě na modulaci dendritických buněk pro adoptivní buněčnou imunoterapii nádorových onemocnění se zaměřuje tato diplomová práce. Praktická část práce se věnuje hodnocení vlivu beta u na maturaci dendritických buněk monocytů. Klíčová slova: Adoptivní buněčná imunoterapie, dendritické buňky, beta nádorová onemocnění
|
|
|
Výpočetní modely vývoje dendritických buněk
Štráchalová, Sára ; Bílý, Tomáš (vedoucí práce) ; Hartman, David (oponent)
Matematické modelování postupně upevňuje své místo v biologii a medicíně coby ná- stroj zkoumání a předvídání chování systémů. V této práci navrhujeme a analyzujeme jednoduchý kompartmentový model imunitního systému a jeho reakcí, se zaměřením na dendritické buňky. Tyto buňky jsou důležitou složkou imunitního systému, která je klí- čová pro zahájení specifické části imunitní odpovědi. Analýza se zaměřuje na typy chování a stabilitu modelu. Naše výsledky srovnáváme s již existujícím základním modelem imu- nitního systému. 1
|
host ::
RSS.